sobota 13. srpna 2016

Vietnam


Do Vietnamu jsem dorazil o den později než jsem původně plánoval, měl víza, a vůbec se mi tam nelíbilo, protože jsem přiletěl od moře (ostrov Koh Tao) a slunného rána v Bangkoku do relativně chladného a pochmurného Hanoi (hlavní město na severu země).
Vietnam byl jeden z mála jistých cílů po cestách jihovychodní asií. Země do které jsem prostě chtěl.
Do Vietnamu jsem se tešil do té doby než jsem tam přistál první dojmy byl hnus a hrůza letiště vypadalo jak u nás za komunismu není se čemu divit, když tam stále vládne silná ruka lidu za to v těžce kapitalistickém stylu.

Už cesta z Koh Tao, Thajsko začala vtipně. Jak se mi zhnusilo se kamkoli cpát což je národním sportem jakékoli asijské země při přestupu z trajektu na bus jsem byl mezi posledními ne-li posdlení a ukázalo se že místní booking offices - bukovací místní cestovní kanceláře a hlavní organizátor zájezdu se přepočítali a bylo o jedno místo míň. Ale co už byl to "poschoďák" a dole se vešlo vpoho o jednoho míň turisti a mítní bbyli normální velikosti a žádný američani s náma nejeli. Shodou okolností mě přesadili ke čtveřici čechů, tak jsme je chvíli poslouchal a po té se připojil ke konverzaci akorát se vraceli z dovolené bohužel zpětně po skoro dvou letech si jména nevzpomenu.
Po příjezdu do Bangkoku v brzkých ranních hodinách nastalo dilema smrdět do rozbřesku v McDonalds a pak na letiště nebo si dát šlofíka a sprchu na hostelu a ráno pokračovat...
Mno po něčem hnusném v "Mekáči" jsem v oblíbené offline mapě Maps.me našel blízký hostel dal spršku a spánek na pokoji s bandou už dávno spících backpackerů. Další den následoval brzký budíček zorganizování dopravy na letiětě a půldenní "čekačka" na letišti.
 Samozřejmě tprve po příletu jsem začal studovat jak daleko je letiště od města jaké mám možnosti a kolik by mě cesta měla stát. ...10USD (cca do 250Kč) takže 250000VND vietnamských dongů.
Omluvte mou francouštinu, ale Free Wi-fi - wifina zadarmo v příletové hale letiště Hanoi stojí za prd (duben 2014).
Samořejmě jsem se o cenu hádal a nevzal první a drahou nabídku větši spolucestujících(z letadla) už bbyli v trapu tak se dala v klidu řešit cena bo i jiní taxikáři si chtěli nahrabat. V jednom taxiku(dodávce) tam už seděl nějaký kanaďan a řidič přistoupil na mou cenu.
 Přijeli jsme do staré části Hanoi skoro tam kam jsem potřeboval a posledních pár bloků jsem se prošel s mým "malým baťůžkem" jako obvykle. Hostel jsem si vyhlídl na internetu ještě v Thajsku. Po příjezdu do Hanoi jsem nakonec spal první dvě noci v jiném ( Old Town Backpacker )  jelikož ten původně hledaný ( Hanoi Backpackers' Hostel on Ma May ), který se nacházel pár set metrů dál byl vzhledem k popularitě plně reservován.
 Chcete-li během dovolené nebo cest koupit levnou elektroniku Vietnam a Hanoi je další dobré země/místo. Produkty jako Gopro & GOPRO příslušenství nebo fotograficka technika jsou Hanoi poměrně levné (v porovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní asie a například Nha Trang centrální Vietnam).
 Během zbytku prvního dne jsem Old Hanoi - Starou Hanoi prošlápl křížem krážem není zase tak veliká. Na Tripadvisoru a Lonely Planet se zmínili o Water pupet theater - Vodní loutkové divadlo hned u jezera pro děti i cizince celkem zajímavé a poučné o historii Vietnamu.

Počasí ve Vietnamu
Jak jsem zmínil dorazil jsem z Thajska kde byl většinou vzduch i moře 30 stupňů. Hanoi vzduch byl něco přes 20°C a kolem 80% a více. Za to první noc byla jen 13°C což mě zarazilo jelikož jsme si neuvědomil ze jsem krapet dál na sever.
Sapa, Vietnam (severni hranice Vietnamu a Číny)


Po dva a půl dnech a třech nocích strávených v chladném ponurém Hanoi jsem s Hanoi Backpackers' Hostel vyrazil na Castaway Island do známého Halong Bay (cca 200$ tři dny a dvě noci ). Jednu noc se spí na lodi druhou na ostrově a třetí den se jede zpět. Program byl následovný ráno asi v 8-9 odjezd což je pro party backpakery dost brzo. Po té sraz u hotelu ( jedna firma mají dva), "pěškobus" - po svých k busu, čekání na ty kdo zaspali... po další cca hoďce čekání konečně odjezd. Cesta z Hanoi do Ha Long zabere něco kolem čtyř a půl hodiny i s čůr-pauzami, ale také záleží na počasí, množství a závažnosti dopravních nehod po cestě, protože vietnamci jezdí celkem rychle na to jak umí řídit. V Ha Long Bay vyfasujete party klobouky, naskáčete na menší lodě a ty vás hodí na větší, na kterých strávíte noc. Po nalodění na velkou loď proběhnou "shotguny" - proražené a vypití plechovek piva na ex následováno sdílením nejtrapnějšího zážitku s ostatními. Během plavby mezi útesy k vám připádluje týpek s kajaky. Během další půl hoďky se dorazí na místo kde se kotví přes noc dá se koupačka se skákáním z lodě pro ty kteří chtějí a když zrovná posádka nemaluje vnějšek lodě což se bohužel poštěstilo nám... Voda v Ha Long Bay není tak teplá jak v Thajsku : ) Druhý den po snídani se velká loď otáčí zpět a my přesedli na menší, která nás dovezla na Castaway Island. Na ostrově nachystáno kopec jídla a různých atrakcí jako lezení po skále, tahání za člunem na "nafukovacích blbostech", ježdění na kajacích mezi ostrovy, drinking games a další.


Video z Vietnamu


Po návratu do Hanoi z Castaway Island ( Halong Bay party výletu) a prvních pár dnech hledání opravny foťáku a shánění drobností ke gopro a na potápění. Jsem se opět sbalil a vydal směr Sapa. Sapa leží na severní hranici Vietnamu s Čínou. Je vyhlášené kaskádovými rýžovými políčky a možnosti strávení noci v typickém vesnickém vietnamském domě v horách.  



*stav rozepsáno

úterý 22. prosince 2015

Thailand - Březen 2014 Thajsko

Thajsko cz


Thajsko byla nehoda i náhoda. Jelikož Dalibor letěl domů přes Bangkok, Doctor Lukas přes Singapore, já směřoval do Vietnamu a měl jsem ješte cca dva týdny čas, tak jsem se dva ze tří podrobili menšině a vzali jsem to "zkratkou - delší, o to horší cestou" přes Bangkok, aby jsem spáchali Bangkok Hangover. Povedlo se vše proběhlo a pobyt v Bangkoku jsme ve zdraví přežili, stálo to za to. Když party tak party hard.
První hotel byl Silom Serene nebyl nejlevnější, ale byl v centru dění a byl ok.

Kambodža - Cambodia

Březen 2014

Kambodža je pěkná a pro našince pořád relativně levná země s pestrou historií. První zastávkou v Kambodži byl Phnom Penh její hlavní město. Do Kambodži jsem přiletěl s Doctorem s TigerAir "nízko-nákladovkou" ze Singaporu.

Víza pro čechy se kopují na letišti po příletu. V březnu 2014 vyšly na 25USD (na měsíc). Teď koukám že na https://www.evisa.gov.kh/ nabízí online viza za ‎USD30 + USD7 (processing charge) na 1 měsíc, viz. www. Zajímavé je, že všude vrací Kambodžký Riel (KHR) ale z bankomatu (ATM) dostanete jen a pouze americký dolary (USD).

Na letišti v Phnom Penh jsou většinou TAXI nebo rykše, které vás dovezou za celkem malý peníz kamkoli po městě. Doktor přišel s dobrým nápadem a vzali jsme hotel na rohu u Central Market - Green Centre Point Inn. Zaměstanci uměli trochu anglicky takže jsem se s nimi domluvili na dobré ceně. Jeklikož jsme s nimi dobře vycházeli, tak jsem jsem tam opět složili hlavu na pár hodin před odletem ze země za hubičku.

neděle 27. září 2015

Singapur



Singapore

Singapur se naplanoval v lednu tudíž to byl jeden z mála mých pevných planů běhen cest po asii. Letěl jsem tam z filipín let proběhl hladce.
Hned o přistání mi filipíny začali chybět. Singapur je podstatně dražší, u moře jsem tam radši ani nebyl kvůli velikosti místních přístavů. Našel jsem tam hostel G4 hned u stanice metra (vlaku) Little India.
 Jelikož jsem přistál o víkendu zjstil jsem že to je naopak velká Indie. Všude byli převářně indové (chlapi) a scházeli se diskutovali obchodovali s jeanama za 3USD a samozřejmě zlatem. Byli všude a bylo jich moc. Jak pořád opět jsem bohužel necestoval nalehko : (
Na internet jsem koukl na rychlo věděl adresu ale nevěděl přesné místo hostelu. Metro-vlak v Singapuru je hodně vychytaný a bezpečný. Jediné nevýhody josu zákaz žvýkání žvýkaček o kterém jsem se dozvěděl kupodivu až po mé druhé návštěvě Singaporu a zákaz jídla a pití v metru hlavně když člověk přiletí a mé hlad oboje je tam pokutováno.
 Sotva jsem vylezl z metra začal jsme se ptát po hostelu nikdo samozřejmě nevěděl nebo neuměl anglicky a při každé otázce na směr mě posílali na opačnou stranu než jsem potřeboval. Ve finále jsme hostel našel ale zároveň si našlápl o hodně navíc.
G4 hostel v pohodě týpek na recepci kterej dost poradil.

pátek 25. září 2015

Filipíny


Philippines
Prvni zastavka v neplanovany rocni ceste po Asii byla na Filipinach. Jelikoz jsem nic moc neplanoval a neresil stihl jsem doma jen ockovani na zloutenku A a rozockovat B-cko. Prikupoval jsem i malarika, ale nastesti nikdy nebyli potreba. Letel jsem Sydney, Aus - Taiwan - Manila, Phil. Po ceste do Taiwan - Manila jsem sedel s bratrem a sestrou oba pres sedmdesat puvodem filipinci zijici v Kanade, pan cca hodku pred pristanim zacal byt nesvuj a chodit od dveri ke dverim s tim ze musim ven nastesti ho uklidnilia usadili ale nebylo to lehky. Pani me vystrasila jak jsou Filipiny a hlavne Manila nebezpecna pro turisty az jsem z toho byl extremne opatrnej a priposranej.

pondělí 25. května 2015

Jak to všechno začalo...





Jak to všechno začalo?
 Hned po vyučení se elektrikářem a maturitě na proslulém stavebním učilišti na uhelné ve Znojmě jsem se přesunul dza práci do Prahy, jak jsem si naplánoval. V Praze jsem strávil 3 roky během třetího roku mi volá kamarád Honza Vítek a říká hele dojali mě v práci dávám výpověď a s přítelkyni Ivush jedu za dva měsíce do Irska, jedeš s náma?

 Říkám hele dej mi 10min dám ti vědět. Položil jsem telefon a uvědomil si, že mi za dva měsíce konci smlouva kterou mi zaměstnavatel vychcaně obnovoval každý půlrok. Volám mu zpátky a říkám hele jedu s tebou. A on: "Cože, fakt?" říkám jojo jedu kámo!
 V té době jsem byl novorozenec v angličtině strávil jsem tři tříměsíční kurzy a myslel si, že umím anglicky opak byl pravdou. Příjezd do Cork v Irsku první letní den 1.7.2007 byl probuzení. Cork má jeden z nejhorších přízvuku v Irsku škola to byla tvrdá ale stala za to, hned po příjezdu jsme hrdě pořídili sim kartu jenže jsem volají absolutně nerozuměli. Naštěstí jsme nastudovali a Honza sehnal kontakt na českou firmu takže do začátku byl aspoň nějaký příjem. Hned po příjezdu Honzin prohlásil, že další zastávka je Austrálie tak jsem mu přitakal a zařeklse letět zase s ním.

 Mno po té jsem v Irsku vydržel s krátkou přestávkou v ČR skoro 6 let. Shodou okolností jsem v roce 2011 dostal přes bývalého kolegů nabídku na sponsoring v Asutralii jako Communications rigger, ale tu jsem odmítl s tím,  že se chci naučit ještě comminssioning - instalaci a oživování telefonních vysílačů než odjedu z evropy - Irska. To se mi trošku protáhlo a Irsko jsem konečně opustil až v prosinci 2013 čemuž napomohlo také to že můj vlastní otec zemřel tho roku ve svých 53 letech a bylo na čase někam se dostat a něco vidět, život není zase tak dlouhý.
 Hned jak mi schválili australské víza, tak jsem koupil letenku do Sydney bylo to jen dva měsíce do odletu, takže cena žádná hitparáda ..asi 600eur jednosměrná.
 Přesunul jsem svých pět švestek jak jsem zjistil 4 roky života važí 260kg do Znojma k rodičům.

 Pořídil jsem si roční turistecke víza do Austrálie s tím že se tam potkám s lidma z agentury s kterýma jsem byl v kontaktu ohledně práce o nějaký rok dříve.

 Jak jsem později zjistil viza na 12 měsíců do Australie mi byly uděleny ale i tak je podmínkou odletět jednou za tři měsíce jinak viza propadnou!

 Mno věci se po návratu domů změnili potkal jsem "staré známé" a poznal nové. Austrálii naplánoval na dva týdny s tím, že si zaletím na Filipíny a za tři měsíce se opět vrátím do Austrálie...

 Dorazil jsem do Sydney za kamarádem Romanem. Po pár dnech "dokopávaní se" jsme půjčili auto z půjčovny můj první automat takže celkem vtipné na začátku a udělali jsem výlet po východním pobřeží Australie po trase - Sydney - Hunter Valley - Newcastle - Nelson Bay - Port Macquarie - Coffs Harbour - Brisbane - Tin Can Bay - Rainbow Bech - Gold Coast - Byron Bay - Sydney.

 Roman chtěl dorazil až do Cairns, ale to by sme potřebovali daleko víc času. Byl to vybornej trip jelikož jsme oba byli líní něco plánovat, plánovali jsme za pochodu a ve finále to tak bylo i lepší. Já řídil Roman plánoval. Půjčili jsme Toyota Corrola 1.8 benzín automat, nic moc a žrala jak vix.
 Když jsme zpětně koukali na náklady tak nejvyšší položka bylo pivo, benzín, jídlo nic víc jsme nepotřebovali spali jsme v autě. Po pár dnech spánku v autě jsem už byl značně rozlamanej po cestě zpět jsem dali noc v hostelu v Surfers Paradise a Byron Bay jsem se rozhodl rozhodit karimatku a spát venku v kempu.
 S tím nebyl problém jen sotva jsem ulehl začalo pršet. Naštěstí mladí němci co měli dodávku vedle postavili nade mne mno než jsem se přestěhoval komplet do auta, tak přestalo pršet holt australské léto. Nakonec jsem se teda parádně vyspal venku jen mě brzo ráno vzbudilo světlo.
  Jelikož jsem se den před tím koupal v moři, trochu opaloval v Surfers Paradise a neměl žádný základ po příletu z Irska, tak jsem byl celý spálený. Takže další den jsem strávil ve stínu venku za plotem z kempu.
 Jak jsme tam tak seděli proplazil se pár metrů od nás kolem cca 2m dlouhý had to mě vyléčilo z dalšího spaní venku. Plánovali jsme též Frasers Island, ale neměli jsem 4x4 auto a půjčit 4x4 "džíp" v nejbližší vesnici na den, dva vyšlo dráž než půjčit off road na týden v Sydney.
 Roman měl super myšlenku jet s osobákem na pláž, ale jelikož jsem všude dorazili po tmě, tak jsem mu naštěstí ukázal varovnou ceduli s krokodýlama a psema dingo, najednou zkončila cesta a bylo tam písku nad kotníky tak jsem mu to nakonec rozmluvil. Byl zklamanej, ale nemuseli jsem tahat osobaka že sra...
 Před odletem na Filipíny jsem si u Romana nechal tašku s věcma, protože letenka do Manily povolovala o pár kilo méně (asi 24kg ) než jsem si přivezl do Austrálie (27kg) což bylo ve finále jenom dobře, jak se říká: "Cestuj na lehko!", což se mmi bohužel za celý rok nepodařilo.
  Jeden z největších paradoxu je že cizinci by na Filipinách chtěli zůstat kdežto sen místních je Filipíny opustit a odstěhovat se nejlépe do US. - Ameriky.